Jaké jsou největší benefity jednovrstvého zdění? Jsou lepší cihly plněné izolantem nebo je lepší stavět z cihel klasických a zateplovat zvenku? Kdy dává smysl jednovrstvé zdivo a kdy zateplení?
V jednovrstvé konstrukci stavební materiál plní téměř všechny nejdůležitější funkce, které od konstrukce očekáváme. Tedy únosnost, požární odolnost, tepelně technickou a zvukově izolační funkci. V jednovrstvém zdivu to jsou právě cihly, které přebírají nejzásadnější funkce konstrukce.
Cihelné bloky pro jednovrstvou konstrukci představují v podstatě malé prefabrikráty, u kterých jsou hlavní vlastnosti získávány již při výrobě cihel a tím je tedy zaručena jejich stálá kvalita. Jednovrstvému zdivu konkurují konstrukce složené z několika materiálů, kde každý materiál, resp. materiálová vrstva plní jednu hlavní funkci. Jedná se např. o sendvičové konstrukce typu železobetonová monolitická stěna, která má funkci statickou, požární, zvukověizolační a na tuto stěnu se aplikuje zateplovací systém, který plní zejména tepelně technickou funkci konstrukce. Dalšími konkurenčními systémy jsou např. zděné domy z běžných cihel opatřených zateplovacími systémy, domy ze železobetonu, skeletové stavby s výplňovým zdivem nebo dřevostavby lehkého typu.
Obecně nelze říct, že jedna nebo druhá varianta je špatně. Můžeme ovšem říct, která varianta je lepší, výhodnější nebo technologicky logičtější. Každá z těchto metod má své specifické výhody a nevýhody, které jsou důležité pro celkové hodnocení a výběr nejvhodnějšího řešení pro konkrétní stavbu. Pokud budeme hledět pouze na součinitel prostupu tepla, pak se nám bude zdát, že obě varianty jsou správné. Zkusme se však podívat na všechny ostatní hodnoty a na dům jako celek.
Zateplení fasád
Vnější izolace domu má rozhodně své opodstatnění u starších budov nebo starších rodinných domů. Pokud si majitelé domu obvodový plášť zateplí, ušetří náklady za energii, zejména na vytápění. Nezanedbatelná je i ochrana před přehříváním konstrukce v létě a před promrzáním v zimních měsících, která přispívá ke zvýšení stability domu, a tak i k celkové vyšší tepelné pohodě jeho obyvatel.
Současný trh nabízí celou řadu různých variant zateplení fasády. Nejběžněji používanou metodou je kontaktní zateplení, které je jednodušší na provedení a časově i finančně méně náročné než systém provětrávané fasády. K výhodám provětrávaných fasád naopak patří skutečnost, že tato technologie umožňuje suchou montáž, takže stavba není tolik závislá na počasí a ročním období. Navíc odchod vodní páry ze stěny není prakticky nijak omezen. Obvodové stěny lze izolovat i z vnitřní strany. Tento princip se uplatňuje převážně u historických staveb, kde není možné izolovat zvenčí například proto, že je historická fasáda památkově chráněna.
Kontaktní zateplovací systém s izolantem z polystyrenu nebo minerálních vláken má v řadě evropských zemí více než třicetiletou tradici a úspěšně se díky němu dosahuje snížení tepelných ztrát budov. Funkčnost a životnost tohoto uceleného stavebního systému zaručuje použití certifikovaných materiálů a výrobků. Stejně důležitá je ale i kvalita přípravy a vlastních prací při realizaci zateplení. K častým chybám patří právě provádění zateplení – často zcela bez projektu nebo podle špatně provedeného projektu, který neřeší podrobně jednotlivé detaily zateplovacího systému. Velkou pozornost je také nutné věnovat provedení řemeslných prací – přípravě podkladu před lepením tepelného izolantu, správnému lepení desek tepelného izolantu i provedení armovací vrstvy, kotvení talířovými hmoždinkami a těsnění. Ke vzniku vad u kontaktních systémů dochází často také kvůli nevyhovujícím povětrnostním podmínkám při zateplování.
Pokud jde o již stojící objekt, který chce obstát v současné době a plnit současné požadavky, má správně provedené vnější zateplení samozřejmě smysl.
Jednovrstvé zdivo
U nových budov je použití vnější izolace ale problematické. Obecně lze konstatovat, že jednovrstvé zdivo šetří prostorem i časem, protože bez nutnosti zateplení stačí pouze vnější omítka a finální vrstva.
Kupříkladu výpočet od společnosti Wienerberger srovnává broušeným cihelným blokem s minerální izolací a stejný broušený blok doplněný kontaktním zateplením minerální izolací. A co jim vyšlo? V případě 38 T Profi je tloušťka zdiva až o 12 cm užší. Což znamená, že na dvoupatrovém RD o půdorysech 10 x 12 m to přináší zhruba 10 m2 podlahové plochy navíc. Při tržní ceně 100 tis Kč/m2 představuje celková hodnota plochy jeden milion korun.
Kromě kratší životnosti venkovního zateplení, tu je ještě další problém. Je to vlhkost. Pokud se postaví nový dům, trvá nějakou dobu, než stavba vyschne. V praxi se však zateplení aplikuje ihned po jejím dokončení. Zejména při nekvalitně provedeném zateplení se stává, že vlhkost nemůže uniknout z pláště domu a kondenzuje ve zdivu. Výsledkem může být vznik zdraví nebezpečných plísní uvnitř domu, které se jen velmi obtížně odstraňují. Stejně tak je třeba se zajímat o možnosti chyb, které se u několikavrstvé konstrukce mohou vyskytnout spíš než u jednovrstvé. Samozřejmě i pro jednovrstvé zdivo platí, že správně funguje jen pokud je dobře a kvalitně provedeno.
-red-
Zdroj: Heluz, Wienerberger, Cihlářský svaz Čech a Moravy