Volba stavebního materiálu pro nosnou konstrukci domu je základ, se kterým se potká každý stavebník. Hlavní roli při výběru sehrává mnoho faktorů – osobní preference, zkušenosti, cena, trvanlivost i rychlost výstavby. Popularitu keramického materiálu dokládá mimořádné množství staveb po celém světě. A oblibu si získal i u stavebníků v Česku, kteří podle svých slov zvolili ověřený materiál po generace, který je navíc budoucnost.
Pokud člověk plánuje stavět dům, měl by myslet především na to, aby mu dlouho vydržel. Odolnost a dlouhá životnost je při výběru stavebního materiálu pro obvodovou konstrukci domu zásadní. A právě pálená cihla tyto požadavky bez kompromisů splňuje a stala se tak osvědčeným a ověřeným stavebním materiálem po generace. Navíc s neustálým technologickým vývojem dochází ke zkvalitňování produktů dostupných na trhu a lze ho tak označit za materiál budoucnosti.
Jak to vidí soukromí investoři?
Investor Jan Huber po dlouhém bádání mezi dostupnými materiály na trhu vsadil právě na pálenou cihlu. „S projektantem jsme dlouho řešili, co jsou zásadní vlastnosti, které by dům měl plnit. Samozřejmě dům musí být odolný a s dlouhou životností. Zásadní pro mě také bylo, aby vybraný materiál propouštěl, co nejméně hluku, a tedy měl skvělé akustické, ale také tepelně – izolační vlastnosti. Pak už jsme měli takřka jasno – pro můj projekt navrhl keramické zdivo a po pečlivém srovnání s ním musím souhlasit.”
Pálenou cihlu pro svou stavbu zvolil také bývalý veslař Ondřej Synek, který si tento materiál vybral pro realizaci roubené chaty v horách. Jak sám popisuje, zásadní pro něj byla odolnost stavebního materiálu, a to především s ohledem na místní počasí. „Přiznám se, že jsem původně chtěl opravdu pravou roubenou chalupu. Ale místní stavitelé i architekt mi to rozmluvili. Vlivem sesychání se dřevo rozestupuje a je větší práce s pravidelnou údržbou, obzvlášť v horských oblastech. Zvolili jsme tedy klasickou pálenou cihlu plněnou minerální vatou,” popisuje.
Svépomocník Dominik Franěk vyzdvihuje kromě vlastností pálené cihly snadnou manipulaci při stavbě svépomocí. „Překvapilo mě, jak snadno zdění jde. U jednovrstvého zdiva je stěna tvořena pouze cihlou, vnější a vnitřní omítkou, takže práce postupuje rychle. Člověk za den zvládne jednu nebo dvě řady. Pomocníky skoro nepotřebujeme, a tak zdím většinou sám. Nejdéle trvá nosit cihly,“ shrnuje praktické zkušenosti.
Ačkoliv se v posledních letech zvyšuje počet staveb z pórobetonu nebo dřeva, prim stále hraje přírodní pálená cihla. To, že stavebníci stále převážně staví z cihly vyplývá také z výsledků průzkumu Ipsos, který si nechala udělat společnost Wienerberger. Cihlu jako materiál by volilo 25 % lidí, kteří plánují stavět dům. Jako hlavní důvody uvádí tradici, snadnou dostupnost a dlouhou životnost. Druhý v pořadí skončil pórobeton se 20 % a beton se 14 %. Dřevo si pro svou stavbu zvolilo 10 % z dotazovaných lidí. „Je logické, že lidé stále preferují cihlu jako stavební materiál, především proto, že základ je kvalitní konstrukce. Pokud si zákazník totiž zvolí správný materiál pro obálku domu, ušetří si tak v budoucnu mnoho starostí. Obvodové zdivo je nejdůležitější částí celé stavby a s pálenou cihlou stavebník sází na jistotu,“ říká Roman Busta, ředitel divize hrubá stavba společnosti Wienerberger.
Poznámka: Průzkum byl realizován společností Ipsos a byl proveden na reprezentativním vzorku 1030 respondentů ve věku 20–60 let napříč všemi kraji. Muži tvořili 70 % respondentů, ženy 30 %, všichni pak mají čistý měsíční příjem domácnosti nad 15 000 Kč. Sběr dat byl prováděn prostřednictvím strukturovaných online rozhovorů.
BOX
Kvalitní cihlářské výrobky jsou trvale udržitelným materiálem
Společnost HELUZ patří mezi tři největší výrobce zdicích systémů na českém trhu, jako jediná z této trojice je navíc výhradně česká. Hovoříme s Ing. Janem Smolou, MBA, generálním ředitelem společnosti HELUZ.
+ Co pro společnost Heluz znamená pojem zdravé životní prostředí?
Náš hlavní výrobní program je na zdravém životním prostředí postavený již ze své podstaty – cihly jsou vyrobeny z přírodních materiálů – a řadí se k výrobkům, které životní prostředí zatěžují minimálně. Cihly můžeme bez nadsázky řadit k ověřeným trvale udržitelným materiálům, protože se používají stovky let a je z nich postavena většina domů v Evropě. Je potřeba říci, že i přesto, že se cihly vypalují, tak patří k materiálům s nízkou uhlíkovou stopou (LCA), která odráží celkové energetické nároky v průběhu celého životního cyklu
Díky vlastnímu intenzivnímu vývoji vyrábíme cihly s vysokými tepelněizolačními parametry pro nízkoenergetické a pasivní domy. A právě následná nízká spotřeba energie po celou dobu využívání stavby zajišťuje malou zátěž pro životní prostředí. Toto ukázala i studie o dopadech na životní prostředí zpracovaná VČHT v Praze, kdy se porovnávala cihlostavba s dřevostavbou. Jednoznačným poselstvím této studie je, že nejvýraznější dopady na životní prostředí má energetická náročnost objektu během jeho používání, protože za modelovaných 50 let užívání stavby tvoří přibližně 90 % dopadů na životní prostředí právě užívání stavby a zbytek tvoří dopady na samotnou stavbu domu a jeho likvidaci. Ze studie tedy vyplynulo, že není v podstatě rozdíl, z čeho stavbu stavíte, ale jak je úsporná. Kromě toho platí, že čím je stavba trvanlivější, tak tím menší bude mít dopady na životní prostředí.
+ Jak snižujete dopady na životní prostředí v procesu výroba – instalace – užití –recyklace – likvidace?
V oblasti vlastní výroby modernizujeme výrobní linky tak, abychom spotřebovávali méně energie na výrobu, snižujeme hlučnost a prašnost provozů, provádíme rekultivace dobývacího prostoru, jsme na sebe přísnější kvůli zavedenému systému řízení kvality výroby. Prošli jsme také hodnocením životního cyklu výrobku, na jehož základě bylo vydáno environmentální prohlášení o produktu (EPD) autorizovanou osobou. Naše produkty prošly i certifikací rakouské instituce Nature Plus, která pravidelně provádí revize environmentálních požadavků výroby a my na ně musíme reagovat. V neposlední řadě se zabýváme oblastí vývoje recyklace cihel, a to včetně cihel plněných polystyrénem tak, abychom mohli v blízké budoucnosti dosáhnout bezodpadové výroby a výstavby staveb.“