Zahradní gril může být skutečnou ozdobou pozemku. Ze klinkerových cihel nebo kamene si můžete postavit jedinečný zahradní gril, který vám bude sloužit roky. Poradíme vám, jak jej navrhnout a správně postavit.
Gril z cihel nebo kamene je atraktivní jídelnou pro hodování na zahradě. Zahradní gril může být „jednofunkční“ s ohništěm pouze na grilování, nebo pokročilejší, ve kterém můžeme k vánočním příležitostem udit ryby a šunku.
Dobře navržený a pečlivě vyrobený zahradní gril je víc než jen zahradní kuchyně. Stává se zahradní atrakcí, kolem které můžete vytvořit místo pro letní setkání a zahradní párty. Zahradní gril jednoduše koupíte v obchodě pro kutily. Radíme vám ji však postavit – bude originální, přizpůsobená vzhledu zahrady a individuálním potřebám majitelů.
Místo pro grilování
Umístění zahradního grilu co nejblíže k terase má své opodstatnění, protože většinou slouží jako letní obývák, kde rádi jíme. Jsme také blízko kuchyně pro potřebné produkty, koření a pokrmy. Nic vám samozřejmě nebrání grilovat v jiné části zahrady.
Takové umístění si však vyžádá více práce, protože kromě grilu (nejlépe rozšířeného o pracovní desku a odkládací přihrádky) budete potřebovat i místo na stůl, stříšku a alespoň malý kousek zpevněné plochy. Dbejte také na to, aby zvuky a pachy spojené s používáním grilu nerušily sousedy a aby nad krbem nevisely koruny stromů.
Cihlový zahradní gril
Výhodou zděného grilu je velké ohniště, takže nikdo nebude čekat frontu na svou klobásu.
Materiál na stavbu – Materiály použité na stavbu zahradního grilu musí být mrazuvzdorné, odolné vůči vysokým teplotám a snadno se udržují v čistotě.
Stěny jsou obvykle vyrobeny z klinkerových cihel, kamenných bloků, břidlice nebo kamenů. Pro tento účel jsou nejvhodnější žuly, syenity, porfyry a další tvrdé horniny. Někdy se používají i pískovce, které však mají porézní strukturu, snáze se špiní, absorbují vodu a rychleji degradují. Tomu lze čelit jejich impregnací vhodným přípravkem. Pokud se rozhodneme pro stavbu z obyčejné cihly, měl by být vestavěný krb obložen šamotovými kachlemi.
Rošt a krb by měly být odolné a nerezové. Rošt je nejčastěji vyroben z oceli. Krb je vyroben ze stejných materiálů, ale může být i železobetonový. Ocelové prvky lze objednat v zámečnictví nebo zakoupit hotové ve hobbymarketu. Aby oheň dobře hořel, měly by být na krbové desce vytvořeny otvory pro zajištění proudění vzduchu, tedy lepšího tahu.
Dobře zpevněná půda
Místo pro kamna zvolte v části zahrady chráněné před větrem, mimo dosah hořlavých předmětů. Půda pro jeho stavbu by měla být zpevněná. Odebereme tedy asi 20 cm zeminy a nasypeme 15 cm vrstvu betonu. Pro zajištění optimálních vlastností směsi ji doplňujeme plastifikátorem betonu. Místo ručně připraveného betonu můžeme použít hotovou cementovou podlahu, položenou ve dvou vrstvách (jedna může mít tloušťku až 8 cm).
Pevný základ je nezbytný
Pro stavbu základu pece jsou vhodné betonové tvárnice, klinkerové cihly a přírodní kámen. Základnu kamen zvedneme do čtyřhranného tvaru, do výšky zhruba 60 cm. Jeho vnitřek vyplníme kamínky a pískem, vrchní vrstvu vysypeme železobetonem obohaceným o perlit, který zajistí těsnící efekt.
Na připravený základ položíme vrstvu cihel, která bude základem pro pečicí komoru. Pro pokládku betonových bloků a kamenů stačí obyčejná malta. Pro klinkerové cihly bychom však měli použít maltu obsahující tras, který mj. omezuje výskyt výkvětů.
Srdce pece – topeniště
Na podstavci z vysokoteplotních šamotových cihel postavíme pečicí komoru. Čím tlustší cihla, tím lépe, protože bude akumulovat více tepla. Ke zdění používáme šamotovou maltu. Komora je nejčastěji kopulovitého tvaru, stavíme ji tedy do kruhového tvaru. Je důležité pečlivě položit první řadu cihel, protože to dá tvar kopule.
Při pokládání následujících řad (pokud je to možné střídavě) se cihly sbíhají směrem ke středu kopule. Pak se budou hodit tyče s délkou poloměru kopule. Na jedné straně spočívají na zemi a na druhé na cihlách a drží je ve správné poloze, dokud malta neztuhne.
Těsná izolace a estetický plášť
Abychom zabránili úniku tepla, izolujeme komoru zvenčí přibližně 20 cm perlitu nebo 15 cm minerální vlny. Nejlepšího výsledku pečení dosáhnete, pokud při dotyku s pláštěm horkého sporáku necítíte teplo. Dveře do komory by měly být těsné, nejlépe ocelové.
Komoru obezdíme předstěnami, např. z kamene nebo kabřince. Pouzdro může mít jakýkoli tvar. Po vyzdívání počkáme, až malta zaschne alespoň týden, čímž ochráníme kamna před deštěm.
S komínem nebo bez něj
Komín je důležitým prvkem pece, i když u nejjednodušších pecí stojících na volném prostranství není nutný. O konstrukci komína a o tom, zda jej postavíme zděný, nebo namontujeme hotový ocelový, bychom se měli rozhodnout již ve fázi návrhu.
Tyto dva typy komínů můžeme zkombinovat a na zděný základ vybíhající z kopule osadit ocelový díl. Je důležité, aby byl komínový průduch rovný a komín těsně přiléhal ke kopuli kamen. Pak bude tah dobrý a plyny z pečicí komory budou unikat.
+ Do pece můžete zabudovat teploměr pro kontrolu teploty.
+ Pro usnadnění pečení pizzy a chleba si můžete pořídit rožni, plechy a další doplňky.
+ Pec můžete využít i k uzení masa a ryb.
+ Pravidelně pec udržujte a čistěte, abyste prodloužili její životnost.
-jik-