Není pochyb o tom, že budoucnost ve stavebnictví představují minimální náklady na vytápění, protože ceny energií budou stále stoupat. Proto developeři rádi nabízejí nízkoenergetické domy, které ale ještě nedávno vůbec nízkoenergetické být nemusely. Pokud chcete mít jistotu, že váš dům bude mít skutečně minimální nebo vůbec žádné náklady na vytápění, zvolte pasivní dům.
Zde jsou totiž kritéria jasně stanovena zákonem, a obejít je nelze. Pasivní je takový dům, který spotřebuje ročně maximálně 15 kilowatthodin na metr čtvereční vytápěné plochy. Běžný dům s průměrnou plochou 120 metrů čtverečních se pohybuje kolem 1500 kilowatthodin.
Název pasivní dům se odkazuje na pasivní tepelné zisky v budově. Jedná se o teplo ze slunečního záření procházejícího skrze okna, a zisky vnitřní, které vyzařují samotní lidé a jejich spotřebiče. Vzhledem k tomu, že obálka pasivního domu je zcela utěsněna, neodcházejí tepelné zisky ven skrze zdi, ale zůstávají uvnitř a po většinu roku postačují k zajištění příjemné teploty v místnostech.
Nízkoenergetický dům stojí skoro stejně, ale méně ušetří
Podobným směrem jako pasiv, se ubírá i nízkoenergetický dům, který by měl dosáhnout hodnoty měrné potřeby tepla maximálně 50 kilowatthodin na metr čtvereční vytápěné plochy. Jedná se o podobný koncept jako v případě pasivu, akorát, že opatření jsou instalována v menší míře. Na rozdíl od pasivu potřebuje nízkoenergetický dům větší zdroj tepla a rozsáhlejší otopný systém, čímž dojde ke srovnání investičních nákladů, ale provozní zůstávají stále o dost vyšší než u pasivu.
Ty musí podle mezinárodně uznávaných standardů splňovat několik požadavků. Už jsme psali o tom, že měrná roční potřeba tepla na vytápění nesmí přesáhnout 15 kilowatthodin za metr čtvereční a rok, ale není to jediná podmínka. Neprůvzdušnost obálky, značená koeficientem n50 nesmí při ověření tlakovou zkouškou překročit hodnotu 0,6-1/hod, což znamená, že při přetlaku nebo podtlaku 50 Pa se nesmí za hodinu vyměnit netěsnostmi v obálce více než 60 % vnitřního objemu vzduchu. A celková potřeba primární energie spojená s provozem budovy včetně domácích spotřebičů musí být nižší než 120 kW. Primární energií myslíme množství energie spotřebované při výrobě určitého zdroje i se ztrátami při distribuci. Tím získáváme komplexnější pohled na spotřebu dle zvoleného zdroje.
Za příklad nám poslouží elektřina, tu musíme díky neefektivní výrobě při výpočtu primární energie vynásobit třemi.
Nezateplený starý dům protopí více jak desetinásobek roční spotřeby oproti pasivu
Domy v běžném stylu ze sedmdesátých a osmdesátých let mají měrnou potřebu tepla klidně i 200 kilowatthodin na metr čtvereční vytápěné plochy. Nezateplené a špatně izolované konstrukce se musí přetápět, větrat je možné pouze otevřenými okny, kdy nám drahocenné teplo z vnitřních prostor odchází pryč, a v kotelně máme obvykle zaostalou a nevyhovující otopnou soustavu, která je zdrojem vysokým emisí.
Současná novostavba se díky povinné izolaci obálky budovy, může spotřebou dostat klidně i na polovinu spotřeby, ale stále ji musíte větrat otevřenými okny, a pro vytápění je třeba mít instalován plynový kotel o vysokém výkonu.
Nechcete pasivní dům, pořiďte si nulový dům
O nízkoenergetickém a pasivním domě už jsme mluvili, a na závěr jedna zajímavost. Existuje ještě tzv. nulový dům, tedy dům s přebytky tepla. Jeho roční spotřeba na vytápění je menší než 5 kilowatthodin na metr čtvereční vytápěné plochy. Má sice parametry pasivního domu, ale většinu plochy jeho střechy tvoří sada fotovoltaických panelů.
Pečlivě hlídejte systém na nucenou výměnu vzduchu, nejlépe čidly
Výrobci pasivů ve svých domech garantují stálý přívod čistého vzduchu. Jenže rekuperační jednotka, která se stará o váš komfort, má minimálně dvě základní podoby. Ta dražší počítá s čidlem v obývacích prostorech, které sledují obsah oxidu uhličitého, a v případě, že naměří hodnoty, které se dají označit za zdraví škodlivé, vzduch se začne měnit. V tomto případě je potřeba požadovat čidla do všech místností, především do ložnice. Nebude vám nic platné, když čidlo v obývacím pokoji bude spokojeně ukazovat vyhovující hodnoty, ale vy se budeme dusit v malé ložnici vydýchaným vzduchem.
Další diskutabilní varianta rekuperační jednotky je, že v domě žádná čidla nejsou a zařízení vám prostě vždy v určitou periodu vymění 60 procent vzduchu v místnosti bez ohledu na to, zda to potřebujete či nikoliv. Může se stát, že při velkém výskytu osob v jedné místnosti to nemusí stačit.
Správně nastavený pasivní dům skutečně výrazně zlepší vnitřní klima, a pokud jste citliví na plísně a mikroby, může se pro vás pasiv stát spásným řešením, ale jestliže správně nenastavíte rekuperační jednotku, můžete ze svého draze postaveného domu lehce udělat jedovou chýši.
-red-
Foto: archiv